|
| |
|
|
Grimdark - studie výskytu a aplikace nového podžánru v moderní fikci
VITEK, Michal
Tématem práce bude grimdark, uchopený jako nový subžánr fikce, spojovaný především s universem Warhammer 40 000. Práce se zaměří primárně na rozbor otázky možností smysluplného definování tohoto subžánru, sledování způsobů aplikace těchto vymezení směrem k universu Warhammer 40 000 a vývoj rysů, které přispívají k vymezování subžánru v časové ose fikčních světů. S reflexí médií, ve kterých jsou prezentovány. Tato problematika subžánrového vymezování bude zasazena do rámce standartních estetických kategorií a naratologie. Dále bude práce řešit výskyt daných subžánrových rysů ve vybraných jiných universech. Jak v literární, tak audio, filmové či videoherní podobě, se snahou odstínit subžánrové vymezení grimdarku od jiných podžánrů a analyzovat možnosti přidat pod křídlo grimdark i fikce dosud tímto termínem neoznačené.
|
|
|
(Ne)pohyblivé obrázky hororu. Narativní a stylistická funkce fotografie (nejen) v hororovém filmu.
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Cílem práce je otevřít otázku o roli a použití fotografie v hororovém filmu. Práce v prvním kroku bude nastiňovat žánr hororu a ukazovat jej v různých druzích umění. V druhém kroku se práce bude soustředit na hororový film, bude uvedena jeho krátká historie, co diváka na hororu přitahuje a charakteristika hororového filmu. Ve třetím kroku se práce bude zabývat funkcí fotografie jako důležitého prvku v naraci filmu. Přirozeně bude zmíněna i stylistická funkce, kdy fotografie funguje jako trik. Všechny funkce fotografie budou ukázány v příkladech hororových a nehororových filmů.
|
|
|
The Monster in British Gothic Fiction
BUREŠOVÁ, Kateřina
V gotické literatuře devatenáctého století se často objevují různí netvorové, neboť se zaměřuje na temnější stránky lidské reality. Tato literatura je plná různých obludných a nadpřirozených bytostí, ze kterých pak jejich oběti mají strach a úzkost. Tyto postavy a jejich protějšky nám ale právě tímto ukazují, čeho se lidé v devatenáctém století báli, co jim nahánělo hrůzu a jaké byly hranice, které neměli překročit. Pronikají tak k samé podstatě lidského bytí a ukazují nám kulturu a její paradoxy v Británii té doby. Studiem takových zásadních postav jako jsou upíři v románu Drákula, Carmilla a básni Christabel, monstrum i jeho stvořitel v románu Frankenstein nebo zlověstní dvojníci v Obrazu Doriana Graye a Podivném případu Dr. Jekylla a pana Hyda nám tak umožňuje lépe pochopit myšlenkový svět tehdejších lidí. Klíčová
|
|
|
Charakteristické prvky hororové literatury Stephena Kinga
MAJEROVÁ, Aneta
Diplomová práce se zaměří na hororový žánr jak obecně z hlediska jeho vymezení tak i z hlediska jeho základního vývoje. Objasní dělení žánrů hororu populární literatury, kde si ukáže základní rysy science fiction a fantasy. Rozčlenění žánru na reálný a nerálný umožní nastínit typické hororové prvky, na nichž analyzuje opakující se archetypy postav jak ve filmech, tak knižních vydání a vysvětlí atributy lovce a kořisti a pojetí strachu s tajemnem. Rysy těchto prvků budou uplatněny v závěrečné části u jednotlivých vybraných románů. Podstatným prvkem pro celou diplomovou práci bude složení hororového díla podle Noëlla Carrolla, který ve své studii popisuje přesnou skladbu hororového díla. Diferenciace subžánrů se bude orientovat podle typů Paula Gurana, jenž objasňuje vyčlenění děl na základě hororových prvků a jejich kombinaci s jiným literárním žánrem. Diplomová práce stručně probere hlavní původní distributory filmového hororu, opře se o historii tohoto žánru v literárních dílech i v kinematografii. Na takto koncipovaném pozadí provede analýzu charakteristických rysů hororových děl Stephena Kinga. Hlavním bodem analýzy bude trojice románů Carrie (1974), Osvícení (1977) a To (1986), v nichž se dají vypozorovat rysy první rané tvorby autora. Diplomová práce se bude věnovat i srovnáním původních románových verzí s následnými filmovými adaptacemi. Analýza bude zaměřená primárně naratologicky, bude se tedy koncentrovat na postupy a prostředky, jimiž vzniká hororové vyznění a jimiž se naplňují jednotlivé parametry tohoto žánru.
|
|
|
Filmový a malířský obraz oneirického žánru - Problém interpretace
Malina, Lukáš ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Předmětem práce je komparativní analýza znakové produkce a problém interpretace filmového a malířského obrazu oneirického neboli hororového žánru, zaměřená na filmy Vala Lewtona a jejich podobnost malířskému zobrazení při budování atmosféry neklidu a strachu. Ačkoli tato díla vycházejí ze znakové struktury, která představuje důležitý klíč k jejich výkladu, nejsou zároveň nezávislá na odlišných interpretacích, které umožňují. Naopak se zdá, že intencí díla je podněcovat diváka, aby projekcí vlastního strachu dílo sám "dokončil". Při tomto výkladu se opřeme o teorie interpretace Umberta Eca a Jana Mukařovského, jež oba kladou důraz na úlohu čtenáře pro pochopení principu fungování uměleckého díla a mezi jejichž koncepcemi modelového autora a modelového čtenáře na straně Eca a pojmem sémantické gesto u Mukařovského je možno nalézt mnoho styčných bodů.
|
|
|
Od hororové postavy k dívčímu idolu. Postava upíra v současné literatuře pro mládež
Koubová, Denisa ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Brožová, Věra (oponent)
Diplomová práce se věnuje vývoji postavy upíra v literatuře pro mládež. Jejím cílem není postihnout všechny dostupné knihy o upírech, ale vybírá pouze nejzajímavější reprezentace postavy v jednotlivých obdobích. Sleduje, která díla mají na současnou podobu postavy největší vliv a snaží se popsat určitou vývojovou linii. Vybranými díly jsou Upír, Carmilla, Dracula, Interview s upírem, Upíří deníky, Pravá krev, Stmívání, Škola noci, Vampýrská akademie a Upíří internát. Tyto knihy rozděluje podle jednotlivých koncepcí postavy upíra (její vnější znaky, charakterové vlastnosti, narativní role). V úvodu práce je stručně popsán antropologický kontext tématu, zejména původ postavy v evropské lidové slovesnosti. Dále se práce zabývá žánry, které se nejvíce uplatňují v upíří literatuře, a obecnou charakteristikou postavy v literárním díle. Po samotné analýze popisující proměnu postavy od její naturalistické podoby do podoby civilizované/domestikované se v závěru věnuje upírovi jako literárnímu symbolu.
|
|
|
Comparison of lives and works of E. A. Poe and Stephen King/ What can make people write horror stories?
Kopečná, Kateřina ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá srovnáním životů a děl Edgara Allana Poea a Stephena Kinga. V teoretické části práce je představen žánr hororu společně s uvedením stručných životopisů obou spisovatelů. Hlavní část se soustředí na analogie mezi životy obou autorů a na tématiku a motivy společné pro jejich díla. Poe a King patří mezi celosvětově nejznámější hororové spisovatele a kromě očividných vnějších podobností jako je národnost a výběr žánru existuje v jejich životech mnoho obdobných událostí a vlivů, které mohly silně působit na literární tvorbu. Práce se hlouběji zabývá právě těmito aspekty a snaží se je dát do kontextu s jejich díly. Poslední část propojuje získané poznatky a zkoumá, jestli na základě uvedených informací může existovat něco, co člověka může "nutit" psát hororové příběhy.
|
|
|
Influence of Stephen King's ‚It' on literature and popular culture
Gajdošová, Veronika ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Bojarová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce má za cíl prozkoumat rozsah vlivu díla To od Stephena Kinga na populární kulturu (a to včetně filmového průmyslu, hudebního průmyslu, kostýmy na Halloween a dalších) a literaturu (předvedeno na konkrétních příkladech). Teoretická část se zaměřuje na život a dílo autora a stručně shrnuje knihu To. V praktické části se zabývám příklady vlivu knihy na zmíněné aspekty kultury (literatura a populární kultura). K bádání jsem použila několik zdrojů, zaprvé literární díla, poté internetové články a videa.
|
|
|
The Elements of a Detective and a Gothic Genres in Christopher Pike´s Series Remember Me
HOMZOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá analýzou prvků detektivního a gotického žánru v dobrodružné sérii Remember Me Christophera Pikea. Hlavním úkolem práce je rozbor jednotlivých tematických okruhů spojujících zkoumané texty s gotickou tradicí a s vlivem detektivní prózy. Práce se formálně dělí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je věnována základní charakteristice detektivní a gotické literatury, stejně tak i metafyzického detektivního příběhu. V praktické části navazuje analýza vybraných děl Christophera Pikea. Součástí praktické části diplomové práce je charakteristika hlavních protagonistů a vliv hororových i metafyzických detektivních prvků na hledání individuální identity.
|
host ::
RSS.